PNEU

Čtyři těla a stovky kilogramů pneumatik se propojují ve fyzicky náročném představení, které zkoumá křehké vztahy mezi lidmi a jejich prostředím. Nepředvídatelná hromada pneumatik, která dominuje scénografii a určuje lidské jednání, se postupně proměňuje v živou a dynamickou architekturu. PNEU je performativním hřištěm, kde pravidla nečekaně mizí a zase se objevují, chaos se stává strukturou a nerovnováha hybnou silou. Viktor Černický v projektu, který čerpá z teorie antifragility, předkládá scénickou esej o úsilí, vyčerpání a obnově sil.

Proč se vždy cítíme nejhůř, když několik dní nic neděláme? Kolik lidí denně posiluje jen proto, aby se vůbec udrželi v kondici? Naše těla jsou antifragilní továrny, které se musí vystavovat diskomfortu jednoduše proto, aby přežila. Neustále saháme za hranice vlastních možností a tím rosteme. Pneumatiky jsou jedním z našich nejbližších partnerů i největších nepřátel. Záleží jestli sedíme v autě, nebo je využíváme jako překážky k pohybu, jako hračky, které zvedáme, přeskakujeme, odtlačujeme. Sdílení nepohodlnosti a úsilí – to je rovina, která nás spojuje a díky níž přesahujeme své vlastní bytí. Jsme společenstvím neklidu.